Pletu trochu jinak. Učila jsem se od Britek

10. 7. 2017

Když jsem se začala učit plést, zabrousila jsem na anglicky psané návody a anglicky namluvená videa. Česká nebyla k dispozici a nebo jsem na ně nenarazila (případně jsem v nich nikdy nenašla to, co jsem potřebovala). Nebo jsem jen špatně googlovala? To si vážně všechny české pletařky vystačily s radami od babiček a maminek?

Vzpomínky na hodiny pracovní výchovy

Plést jsem se učila kdysi dávno i na základní škole, a to v hodinách pracovní výchovy, během nichž jsme měli za úkol uplést jakýsi obdélník hladce či obrace. Hladce mi tuším ještě docela šlo. Jenže byla jsem tehdy vyzbrojená nepříliš kvalitní hnědou přízí (hnědou nemám příliš v lásce, přiznávám) a barevnými kovovými jehlicemi od mámy, která si je koupila v době své pletací vášně, se kterou skoncovala poté, co mi upletla čepici.

A tak jsem se znovu učila plést prostřednictvím tutoriálů na internetu, inspirovala jsem se radami Britek a Američanek a začala plést britským způsobem, trochu jinak než je v Česku obvyklé. Jako začátečnici mi britský způsob přišel jednodušší, hned jsem zvládla stejnoměrně utahovat očka, zatímco s kontinentálním způsobem jsem bojovala a obrace jsem vlastně zatím pořádně nezvládla. V čem je rozdíl?

Britský způsob

  • Držím přízi v pravé ruce a přehazuji ji přes jehlici
  • Přijde mi jednodušší pro práci s tlustou přízí
  • Šikovnější ruka dělá jemnější a preciznější práci, což mi vyhovuje (levou ruku mám skutečně levou)

Kontinentální způsob

  • Držím přízi v levé ruce
  • Rychlejší pletení
  • Ideální pro perličkový nebo žebrový vzor, kdy je třeba neustále střídat mezi hladce a obrace

Rychlostní rekordy tedy rozhodně netrhám.

Víte, že nejrychlejší pletařkou světa je podle všeho Miriam Tegels z Nizozemska? Zvládne prý uplést 118 oček za minutu. Povedlo se jí to omezením veškerých pohybů při pletení na minimum.

Pletení je pro mě způsob relaxace, ne náhodou jsem mu propadla v době, kdy jsem docházela do ne právě ideální práce. Užívám si dotek s měkkou přízí a klid. Prozatím jsem tedy rezignovala na pokusy o rychlejší způsoby pletení. Třeba jindy…

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestShare on Tumblr